Už nikdy.......
13. 10. 2007
Přišel jsi ke mně
a řekl: „pojď ke mně blíž“.
Já nechtěla a řekla:
„co když mi ublížíš?“
Tvá tvář ihned zrudla
a zapírals hned.
Prý že budeš na mne sladký
jako med.
Tak já uvěřila
a šla s tebou tam,
kam vedl jsi mě,
choval ses něžně, jemně.
Já hloupá věřila,
že ty jsi ten pravý
a najednou se z tebe stalo zvíře
dravý.
Snažila jsem se utéci,
ale tys rychlejší byl,
a ty svoje sliby jsi nakonec porušil.
A druhý den jsem se probudila na
rozpálený peci.
Už nikdy nebudu tak naivní,
už nikdy mě nikdo tak nepoblouzní.
Tak to někdy dopadá, když nedáváš si pozor.
Někdy je snad nejlepší rodičovský dozor.
...
(Duběnka, 16. 10. 2007 20:06)