Novoroční předsevzetí?
25. 1. 2009
Začalo to Silvestrem. Každý si dává předsevzetí. Zhubnu, budu se víc věnovat ostatním, nebo naopak práci či učení, ale málo kdo si dá za úkol změnit sám sebe. Já, ač podvědomě, ba přímo nevědomě, začínám pozorovat, že se měním. Každý, kdo mě zná, i internetoví čtenáři, ví, jaké jsem měla patálie. A to hlavně s láskou.. Ale jako by s novým rokem přišel i nadhled nad věcí. Už ani nepamatuju kdy bych alespoň na okamžip pocítila ten okamžik "pravé" lásky. Ať už o mě někdo stojí (což teď nejspíš stojí) nebo ne, mě je to prostě jedno. Jako by se ve mě něco zlomilo a to moje JÁ to nechce slepovat.
Další věc mého (ne)předsevzetí je, že už většinou nejsem tak zapšklá jako dřív. Často jsem byla protivná, zamračená a bůh ví co ještě, ale teď se čímdál častěji přistihnu, když jdu po městě, jak se usmívám. Je to jako bych šla já jediná ozářená a všechno kolem bylo ve tmě. Občas se určitě někdo po mě koukne s myšlenkou typu "co ta holka hulila?" ale já jim telepaticky posílám, že nic, že je to takhle normálí.
Snažím se být průbojnější. Je to věc, kterou pouhým podvědomím nespravím, a tak se to snažím změnit i vědomím. Nejspíš už se párkrát stalo, že jsem to přehnala, a pak mě to mrzelo. Ale je to v zájmu vyššího dobra. Dalo by se říct, že v zájmu mého vyššího dobra. Ale neberte si to osobně. 16 let, 3 měsíce a 24 dní jsem dávala, teď chci taky trochu brát. Vím, že je to trochu sobecký, ale uvažujte jako já: kteří lidé něco dokáží? Ti, kteří umí dávat i brát. Já chci něco dokázat, tak začínám brát. Pomalu ale jistě. A s tím souvisí i upřínost. Jasně, že nejsem na moc vysoký úrovni ale jsem určitě na vyšší než minulý rok.
Doufám, že si aspoň někdo všiml mých změn a jestli někdo ano, upozorňuji, že opravdu nejsem zhulená, nic sem si nešlehla...
A teď je načase zhubnout :D pro vyšší dobro mého světa :)
Další věc mého (ne)předsevzetí je, že už většinou nejsem tak zapšklá jako dřív. Často jsem byla protivná, zamračená a bůh ví co ještě, ale teď se čímdál častěji přistihnu, když jdu po městě, jak se usmívám. Je to jako bych šla já jediná ozářená a všechno kolem bylo ve tmě. Občas se určitě někdo po mě koukne s myšlenkou typu "co ta holka hulila?" ale já jim telepaticky posílám, že nic, že je to takhle normálí.
Snažím se být průbojnější. Je to věc, kterou pouhým podvědomím nespravím, a tak se to snažím změnit i vědomím. Nejspíš už se párkrát stalo, že jsem to přehnala, a pak mě to mrzelo. Ale je to v zájmu vyššího dobra. Dalo by se říct, že v zájmu mého vyššího dobra. Ale neberte si to osobně. 16 let, 3 měsíce a 24 dní jsem dávala, teď chci taky trochu brát. Vím, že je to trochu sobecký, ale uvažujte jako já: kteří lidé něco dokáží? Ti, kteří umí dávat i brát. Já chci něco dokázat, tak začínám brát. Pomalu ale jistě. A s tím souvisí i upřínost. Jasně, že nejsem na moc vysoký úrovni ale jsem určitě na vyšší než minulý rok.
Doufám, že si aspoň někdo všiml mých změn a jestli někdo ano, upozorňuji, že opravdu nejsem zhulená, nic sem si nešlehla...
A teď je načase zhubnout :D pro vyšší dobro mého světa :)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář