Každý jednou odchází...
7. 5. 2008
Dneska se stala věc, která změnila celý můj dosavadní půl rok života. Odešel někdo, kdo mi byl hodně blízký. Ne nemyslím to tak, že by odešel úplně. Ne, odešel za lepší prací, za tím, co ho opravdu baví, co ho naplňuje.
Toho člověka jsem měla hodně ráda, dokonce milovala. On to věděl, ale neudělal s tím nic. Třeba je to tak lepší? Asi je to prostě osud?
Ale je načase uzavřít tuhle nešťastnou kapitolu, za vším udělat velkou, tlustou čáru... Nakonec, nebylo to naposledy, co jsem ho viděla. Prý se brzy přijede ukázat a má i tady v okolí nějaké plány. I když by snad bylo lepší, kdybych ho už nikdy neviděla. Rychleji bych zapomněla.
Ten člověk mi hodně přirostl k srdci. Zapomenout bude těžké, pod mojí tvrdou slupkou se skrývá citlivé nitro, které vše ztěžuje. Ale s trochou pomoci to zvládnu.
V nouzi poznáš přítele. Teď taková situace nastala, doufám, že přátelé nezklamou.. Podají pomocnou ruku.. Když nad tím tak přemýšlím, je pravda, že pomocnou ruku mi dávají už dlouho, ale já ji přehlížela. Nechtěla jsem nic měnit. Pořád jsem doufala, že je to sen s dobrým koncem.
Dneska opravdu odešel... Stále mi to nějak moc nedochází.
Všude bude chybět ten jeho milý úsměv, příjemný hlas, smysl pro humor...
Když jsem se s ním loučila, tak se mezi námi přece jen změnilo... Možná je to pro něj obyčejná, běžná a triviální věc, ale pro mě znamená opravdu moc.
Vzpomínám na všechny věci, co jsem s ním prožila. Například lekce valčíku na volejbalovém kroužku. Tenkrát jsem poznala, že je to člověk, který by mě mohl klidně vést celý život. Je neuvěřitelné, co dokáže jeden nevinný valčík...
Vzpomínám na na ty odpoledne strávené s ním a dětmi jemu svěřeným. Prodloužila jsem si život smíchem o pár desítek let. Ale to přestalo asi před měsícem kvůli mé umíněnosti a ublíženosti. Mrzelo mě to, ale bála jsem se to napravit. Doma jsem chodila od ničeho k ničemu a umírala nudou.
Vzpomínám na tu velkou chybu, co jsem udělala. Co všechno zapříčinil jeden, kéž by nevinný valentýnský dopis.
Vzpomínám na ty věci, co se děly pak, problémy nejen moje, ale i jeho....
A teď je tohle všechno pryč... Teď mi zůstanou jen vzpomínky a jeho výjimečná návštěva.....................................
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář