PLESSSSSssssssssssss
17. 2. 2009
V páte 13., v ten nejsmolnější den v roce, letošní deváťáci pořádali společně se SRPDŠ ples! Je vám určitě jasný, že to si Elita nemohla nechat ujít! A tak jsme si pracně zamluvili stůl a pak vyrazili vstříc novým dobrodružstvím. Samozřejmě před tím následovaly přípravy u některých jedincú (např. u mě) rekordně dlouhé! Ale nebudu to tady vypisovat, vás by to stejně nezajímalo! 
Když jsme já, Buli a Vlastí vtrhli do Sokola už tam probíhalo zahajovací předtančení. Mile mě překvapilo, že oproti ránu to deváťákům šlo. (Jak můžu vědět, jak jim to ráno šlo nebo nešlo? Já jsem se milí zlatí ulila ze školy a šla jsem se podívat na universitku!)
A tak když dotancovali, ozval se burácivý aplaus, který nikdo nečekal :)
Pak následovala ještě prezentace fotek z jejich školních let, a samozřejmě předání trik a šerp. A když paní řiditelka, rodiče a příbuzní, ale i my, vyšlá Elita zamáčkli slzu, začala vyhrávat první píseň kapeli Faeton. Tak se zpívalo, tančilo a pilo.
Pak někdo vykřikl: "Prodává se tombola!" A všichni se nahrnuli k Jirkovi, který lístky prodával, div se v houfu neztratil. I já jsem si koupila 15 lístků. Světe div se! Celé 2 byly vítězné!
A tak když se před půlnocí začala tombola rozebírat, šla jsem si také vybrat svojivýhru. A tam mě pani od tomboli div nezabila pohledem! "To je lístek na hlavní ceny! Ne na tuhle tombolu!" Vrazila mi do ruky obálku s poukazem na mytí auta, který jsem vyhrála na druhý lístek, a pak jsem nevěříce tomu, co jsem slyšela, odešla do sálu, kde se za chvíli začaly vyhlašovat hlaní ceny. A najednou slyším: "A prasečí hlavu vyhrávááá... číslo.... OSM!!!" "Dubko to jsi ty!" šťouchali do mě holky ať se konečně vzpamatuju. A tak jsem vyrazila k podiu s pocitem "JÁ TO NECHCIII! JÁ CHCI FOŤÁK!" Jo, v tombole byl foťák a já ho neuvěřitelně chtěla... Ale musela jsem se spokojit s hlavou.
Když mi j pani předávala málem se mi podlomila kolena... Kdo by to byl řek, že maj prasata tak těžkou hlavu? To v ní mají tolik vědomostí? (Proč jsem se nenarodila jako prasátko? :) ) Když jsem hlavu odnášela, kámoš na mě vrhnul závistivý pohled, on si jí totiž tolik přál! Martine, třeba příště :)
Musím podotknout, že jsme dokonce na parket dostali naše bývalé učitele! KDo by to byl do nich řekl, že tak dokážou ovládout parket? Sice to chtělo trochu toho přemlouvání, ale pak to stálo za to!
A pak se zase tančilo a pilo, dokud se muzikantům nerozladily nástroje, tanečníci neprotančili podrážky a bylo co pít.
A tak jsem už ve 3 ležela v posteli a usínala s blaženým pohledem.
Když jsme já, Buli a Vlastí vtrhli do Sokola už tam probíhalo zahajovací předtančení. Mile mě překvapilo, že oproti ránu to deváťákům šlo. (Jak můžu vědět, jak jim to ráno šlo nebo nešlo? Já jsem se milí zlatí ulila ze školy a šla jsem se podívat na universitku!)
A tak když dotancovali, ozval se burácivý aplaus, který nikdo nečekal :)
Pak následovala ještě prezentace fotek z jejich školních let, a samozřejmě předání trik a šerp. A když paní řiditelka, rodiče a příbuzní, ale i my, vyšlá Elita zamáčkli slzu, začala vyhrávat první píseň kapeli Faeton. Tak se zpívalo, tančilo a pilo.
Pak někdo vykřikl: "Prodává se tombola!" A všichni se nahrnuli k Jirkovi, který lístky prodával, div se v houfu neztratil. I já jsem si koupila 15 lístků. Světe div se! Celé 2 byly vítězné!
A tak když se před půlnocí začala tombola rozebírat, šla jsem si také vybrat svojivýhru. A tam mě pani od tomboli div nezabila pohledem! "To je lístek na hlavní ceny! Ne na tuhle tombolu!" Vrazila mi do ruky obálku s poukazem na mytí auta, který jsem vyhrála na druhý lístek, a pak jsem nevěříce tomu, co jsem slyšela, odešla do sálu, kde se za chvíli začaly vyhlašovat hlaní ceny. A najednou slyším: "A prasečí hlavu vyhrávááá... číslo.... OSM!!!" "Dubko to jsi ty!" šťouchali do mě holky ať se konečně vzpamatuju. A tak jsem vyrazila k podiu s pocitem "JÁ TO NECHCIII! JÁ CHCI FOŤÁK!" Jo, v tombole byl foťák a já ho neuvěřitelně chtěla... Ale musela jsem se spokojit s hlavou.
Když mi j pani předávala málem se mi podlomila kolena... Kdo by to byl řek, že maj prasata tak těžkou hlavu? To v ní mají tolik vědomostí? (Proč jsem se nenarodila jako prasátko? :) ) Když jsem hlavu odnášela, kámoš na mě vrhnul závistivý pohled, on si jí totiž tolik přál! Martine, třeba příště :)
Musím podotknout, že jsme dokonce na parket dostali naše bývalé učitele! KDo by to byl do nich řekl, že tak dokážou ovládout parket? Sice to chtělo trochu toho přemlouvání, ale pak to stálo za to!
A tak jsem už ve 3 ležela v posteli a usínala s blaženým pohledem.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář