Koncert Nohavici
22. 3. 2008
Ano, ano. Je to tak! Mnou obdivovaný Jarek zavítal do nedalekého městečka Polná. Já jeho písničky miluju a tak jsem tam prostě nemohla chybět, stejně jako polovina lidí z Dolnohuťské pionýrské skupiny :)
V 17:56 (původní čas 17:45) jsme se se sestrou a bratrem nalodili do auta, do kterého nás přizvala Čertice s Pepou. :) Ještě jsme (skoro) naposledy zkontrolovali, jestli máme lístky a už jsme uháněli po zamrzlé silnici k Polné. Radši nebudu zmiňovat, že brácha vzal na cestu flašku vína :oD
No, když jsme dorazili do Polné, tak jsme zapíchli, ehm, zaparkovali auto za nějakej strom a už jsme uháněli do KS (koncertního sálu).
U vstupu byla nepříjemná vyholená ochranka, která neuměla trhat lístky ale pohoda :oD
Tak jsme se po namáhavém hledání našich míst konečně usadili a můj močový měchýř si v tu ránu vzpomněl, že potřebuje nutně vyprázdnit! No super, vůbec jsem neěděla, kde jsou záchody a navíc se mi nechtělo vstávat ze židle, když jsem si právě sedla! Ale řekla jsem si, že radši nebudu riskovat, a vyrazila jsem na dobroudružnou cestu k záchodům.
Pak jsem se s klidem v duši vrátila na své místo a víte, co se stalo po 5 minutách? ANO! Potřebovala jsem ZASE! Ale to bylo asi minutu před 19:00 kdy měl Jarek začít, a tak jsem běžela, co mi nohy, močový měchýř a davy lidí dovolovali na záchody. Jarek měl na štěstí (pro mě) zpoždění tak jsem všechno stihla. Dokonce jsem se pak v klidu usadila a ještě pár minut netrpělivě čekala hypnotizujíce stoličku na podiu, na které by měl Jarek sedět.
A pak to přišlo! Tma jak v jihlavském tunelu a na jednou se na podiu rozsvítili reflektory a Jarek už si to kráčí ke své sesli :)
Pár uvítacích slov a už vybrnkává první akordy uvítací písničky...
Jarek nezůstal jen u hudby, jeho vtipné hlášky stály za to, viďte vy melouni tam vzadu? :oD
Nějak moc rychle se přiblížil konec a Jarek hrál poslední písničku - Ladovskou zimu. Že prý si to v té situaci, ve které se Vysočina nachází (Ladovská zima za okny a srdce jímá bílá nostalgie) může po dlouhé době zahrát. Najednou mi Kejmy (jeden z Huťáků) klee na rameno a jestli bych nešla dát Jarkovi pomlázku. A já šílenec souhlasila. Najednou mě polilo horko a začali se mi třást kolena. Do čeho jsem se to zase pustila? Jarek dohrál Ladovskou zimu a já se se svýma roztřesenýma nohama vydala k podiu. Když jsem se chystala vylíst po schůdkách nahoru za Jarkem zastoupil mi cestu jeden z ochranky a zaptal se mě nepříjemným hlasem: "CO POTŘEBUJETE?!" "Já chci dát Jarkovi pomlázku" "COŽE?!?" "ŽE CHCI DÁT JARKOVI POMLÁZKU, JAKO MÍSTO KVĚTINY!" "JO TAK JDI" Fakt příjemný rozhovor s ještě příjemnější ochrankou :)))
Jarek nic netušící, že mu málem šlapu na paty se ukláněl a ukláněl, já tam za nim stála jak tvrdý Y. Pak mu pár lidí z publika ukazovalo ať se otočí, tak se otočí a co nevídí?!? MĚ jak tam stojím s pomlázkou v ruce :))) Tak sem mu potřásla rukou, on mi dal pusu na tvář (už se nebudu do konce života mejt) řekla mu něco v tom smyslu, že " když ho teď bolej ruce z hraní, tak ať v tý bolesti není sám a někoho bolej zadky" a on mi to pomlázkou klidně našvihal! Né ale jen tak mírně :) Pak jsem se zpotácela z pódia na svoje místo a ještě pár chvil tleskala. Jarek pak ještě dostal kytku, ale pomlázka je lepší :oD Hlavně v tom, že jí dostal ode mě :))
No a kdo ví, třeba se o mě bude psát v novinách? :) Už vidím ten nadpis 'Neznámá dívka dala Jarkovi pomlázku, o které si všichni mysleli, že je to smrtící zbraň' :oD Nebo o mě nedejbože (a nebo dej) napíše Jarek písničku :))) si fandím co? :)))
No pak sme vyrazili směrem Tesco Jihlava a pak do malebné hospůdky U Jakuba, kde slavil bráchům kámoš narozeniny. Po pivu a panáku zelený jsme jeli domůůůů.
THE END
:)))))
PS.: Tady je fotka jak jsem na tom podiu s Jarkem, je to z mobilu (psssst) takže kvalita nic moc a je to rozmazaný, ale DŮKAZ MÍSTO SLIBŮ
V 17:56 (původní čas 17:45) jsme se se sestrou a bratrem nalodili do auta, do kterého nás přizvala Čertice s Pepou. :) Ještě jsme (skoro) naposledy zkontrolovali, jestli máme lístky a už jsme uháněli po zamrzlé silnici k Polné. Radši nebudu zmiňovat, že brácha vzal na cestu flašku vína :oD
No, když jsme dorazili do Polné, tak jsme zapíchli, ehm, zaparkovali auto za nějakej strom a už jsme uháněli do KS (koncertního sálu).
U vstupu byla nepříjemná vyholená ochranka, která neuměla trhat lístky ale pohoda :oD
Tak jsme se po namáhavém hledání našich míst konečně usadili a můj močový měchýř si v tu ránu vzpomněl, že potřebuje nutně vyprázdnit! No super, vůbec jsem neěděla, kde jsou záchody a navíc se mi nechtělo vstávat ze židle, když jsem si právě sedla! Ale řekla jsem si, že radši nebudu riskovat, a vyrazila jsem na dobroudružnou cestu k záchodům.
Pak jsem se s klidem v duši vrátila na své místo a víte, co se stalo po 5 minutách? ANO! Potřebovala jsem ZASE! Ale to bylo asi minutu před 19:00 kdy měl Jarek začít, a tak jsem běžela, co mi nohy, močový měchýř a davy lidí dovolovali na záchody. Jarek měl na štěstí (pro mě) zpoždění tak jsem všechno stihla. Dokonce jsem se pak v klidu usadila a ještě pár minut netrpělivě čekala hypnotizujíce stoličku na podiu, na které by měl Jarek sedět.
A pak to přišlo! Tma jak v jihlavském tunelu a na jednou se na podiu rozsvítili reflektory a Jarek už si to kráčí ke své sesli :)
Pár uvítacích slov a už vybrnkává první akordy uvítací písničky...
Jarek nezůstal jen u hudby, jeho vtipné hlášky stály za to, viďte vy melouni tam vzadu? :oD
Nějak moc rychle se přiblížil konec a Jarek hrál poslední písničku - Ladovskou zimu. Že prý si to v té situaci, ve které se Vysočina nachází (Ladovská zima za okny a srdce jímá bílá nostalgie) může po dlouhé době zahrát. Najednou mi Kejmy (jeden z Huťáků) klee na rameno a jestli bych nešla dát Jarkovi pomlázku. A já šílenec souhlasila. Najednou mě polilo horko a začali se mi třást kolena. Do čeho jsem se to zase pustila? Jarek dohrál Ladovskou zimu a já se se svýma roztřesenýma nohama vydala k podiu. Když jsem se chystala vylíst po schůdkách nahoru za Jarkem zastoupil mi cestu jeden z ochranky a zaptal se mě nepříjemným hlasem: "CO POTŘEBUJETE?!" "Já chci dát Jarkovi pomlázku" "COŽE?!?" "ŽE CHCI DÁT JARKOVI POMLÁZKU, JAKO MÍSTO KVĚTINY!" "JO TAK JDI" Fakt příjemný rozhovor s ještě příjemnější ochrankou :)))
Jarek nic netušící, že mu málem šlapu na paty se ukláněl a ukláněl, já tam za nim stála jak tvrdý Y. Pak mu pár lidí z publika ukazovalo ať se otočí, tak se otočí a co nevídí?!? MĚ jak tam stojím s pomlázkou v ruce :))) Tak sem mu potřásla rukou, on mi dal pusu na tvář (už se nebudu do konce života mejt) řekla mu něco v tom smyslu, že " když ho teď bolej ruce z hraní, tak ať v tý bolesti není sám a někoho bolej zadky" a on mi to pomlázkou klidně našvihal! Né ale jen tak mírně :) Pak jsem se zpotácela z pódia na svoje místo a ještě pár chvil tleskala. Jarek pak ještě dostal kytku, ale pomlázka je lepší :oD Hlavně v tom, že jí dostal ode mě :))
No a kdo ví, třeba se o mě bude psát v novinách? :) Už vidím ten nadpis 'Neznámá dívka dala Jarkovi pomlázku, o které si všichni mysleli, že je to smrtící zbraň' :oD Nebo o mě nedejbože (a nebo dej) napíše Jarek písničku :))) si fandím co? :)))
No pak sme vyrazili směrem Tesco Jihlava a pak do malebné hospůdky U Jakuba, kde slavil bráchům kámoš narozeniny. Po pivu a panáku zelený jsme jeli domůůůů.
THE END
:)))))
PS.: Tady je fotka jak jsem na tom podiu s Jarkem, je to z mobilu (psssst) takže kvalita nic moc a je to rozmazaný, ale DŮKAZ MÍSTO SLIBŮ
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář