Čarodějnice
4. 5. 2008
"NESEME HÁKY, HRABICE NA ZLÉ ČARODĚJNICE" nemůžu si pomoct, ale musím si půjčit tento úryvek písně z Otvírání studánek, protože se týká čarodějnic a ty jsme 30.4 pálili :)
Pár aktivistek ze třídy, včetně mě, so rozhodlo uspořádat oheň pro naší třídu a to doprovázely problémy typu KDE TO BUDE, KDO PŘIJDE a CO BUDEME PÍT?
Co se týče místa byly jsme s holkama rozhodnutý okamžitě, a tak jsme se radovali, že nic nemusíme hledat. Žádná z nás nevěděla, že se radujeme předčasně. Ale k tomu se dostanu později. Začala jsem shánět lidi, co by šli. Nijak slavně to nevypadalo. Na Spolužákach jsem napsala osnámení, kdo půjde, ať se ozve. Ale nikdo se nehlásil. KDyž jsme se ptali ve třídě, většina lidí dělala, že otázku přeslechli. S holkama jsme byly celkem naštvaný a nadávaly jsme, proč se vlasně snažíme něco pořádat, když o to stejně nikdo nemá zájem? Ale pak jsme se uklidnily a řekli jsme si, že si to užijeme i bez nich. Jen jeden člověk projevoval zájem, ale když se dozvěděl, kde se akce koná, musel mě zklamat a řekl mi, že tam dělaj oheň jeho kámoši. Hm, FAAAaajn nejen, že tam nikdo nechce jít, ale dokonce už to nemáme, kde podpálit! Ještě ten den jsem popadla chudinku Arinku a hnala jí směrem za Boršov, abych objevila další místo.
Štěstí se na mě usmálo, ne to nebyl obyčejný smích, ale dech beroucí řev a našla jsem úplně ideální místo.
Tím pádem už stačilo vyřešit jen problém číslo 3. co budem pít? Duchy navrhla, že sežene víno. A snad i zelenou. Tak proč ne? Víno nám koupila Duchy kámoška a zelenou, kterou nám měli koupit naši ctění jihlavští spolužáci, nám nakonec kupoval (ale PSSSssst) družinář... Já jsem přispěla do vínku vodkou s džusem, kterou mi koupil můj ctěný bratr. Řekla bych, že mi do ní něco přimíchal protože jsem se z ní solidně opila..
Pak už teda zbývalo jen připravit dřevo. To bylo hned hotový.. Sice je škoda, že se neudělalo SAMO, ale trocha aktivity nám jen prospěje.
Takže bylo všechno vyřešený a už nezbývalo nic, než čekat na večer 30.4..
Nakonec se nad námi spolužáci přece jen smilovali a bylo nás tam 12! Kluci ještě přinesli pivo.
Ten večer měla premieru i můj vodňál Shishinka!
Oheň jsme podpálili kolem 7 a pak už se jen povídalo a povídalo a povídalo (a pilo)
Pár aktivistek ze třídy, včetně mě, so rozhodlo uspořádat oheň pro naší třídu a to doprovázely problémy typu KDE TO BUDE, KDO PŘIJDE a CO BUDEME PÍT?
Co se týče místa byly jsme s holkama rozhodnutý okamžitě, a tak jsme se radovali, že nic nemusíme hledat. Žádná z nás nevěděla, že se radujeme předčasně. Ale k tomu se dostanu později. Začala jsem shánět lidi, co by šli. Nijak slavně to nevypadalo. Na Spolužákach jsem napsala osnámení, kdo půjde, ať se ozve. Ale nikdo se nehlásil. KDyž jsme se ptali ve třídě, většina lidí dělala, že otázku přeslechli. S holkama jsme byly celkem naštvaný a nadávaly jsme, proč se vlasně snažíme něco pořádat, když o to stejně nikdo nemá zájem? Ale pak jsme se uklidnily a řekli jsme si, že si to užijeme i bez nich. Jen jeden člověk projevoval zájem, ale když se dozvěděl, kde se akce koná, musel mě zklamat a řekl mi, že tam dělaj oheň jeho kámoši. Hm, FAAAaajn nejen, že tam nikdo nechce jít, ale dokonce už to nemáme, kde podpálit! Ještě ten den jsem popadla chudinku Arinku a hnala jí směrem za Boršov, abych objevila další místo.
Štěstí se na mě usmálo, ne to nebyl obyčejný smích, ale dech beroucí řev a našla jsem úplně ideální místo.
Tím pádem už stačilo vyřešit jen problém číslo 3. co budem pít? Duchy navrhla, že sežene víno. A snad i zelenou. Tak proč ne? Víno nám koupila Duchy kámoška a zelenou, kterou nám měli koupit naši ctění jihlavští spolužáci, nám nakonec kupoval (ale PSSSssst) družinář... Já jsem přispěla do vínku vodkou s džusem, kterou mi koupil můj ctěný bratr. Řekla bych, že mi do ní něco přimíchal protože jsem se z ní solidně opila..
Pak už teda zbývalo jen připravit dřevo. To bylo hned hotový.. Sice je škoda, že se neudělalo SAMO, ale trocha aktivity nám jen prospěje.
Takže bylo všechno vyřešený a už nezbývalo nic, než čekat na večer 30.4..
Nakonec se nad námi spolužáci přece jen smilovali a bylo nás tam 12! Kluci ještě přinesli pivo.
Ten večer měla premieru i můj vodňál Shishinka!
Oheň jsme podpálili kolem 7 a pak už se jen povídalo a povídalo a povídalo (a pilo)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář